246.

 

Britney se v práci hodně líbilo. Byla sama v kanceláři, jelikož byl její kolega na horách. Samotu si vynahrazovala tím, že se občas dívala z okna na fotbalové hřiště, kde poletoval Ryan se svým mužstvem.

 

247.

 

Když se Allan vrátil z práce, tak byl rád, že doma nenarazil na Ginny. Asi se už rozhodla, že se přeci jenom ukáže svým rodičům. Nicméně po hodině zalitoval, že přeci jenom odešla, když byl sám a navíc neměl páru, kde je Ben.

 

248.

 

Ben se šel podívat, co mají nového v DVD půjčovně. Když se zklamaný vracel domů, zastoupila mu cestu parta lidí.

 

249.

 

„Zdarec Beníku. To je ale náhoda, co?“ řekl Tony Benovi.

„Neřekl bych, že šlo o náhodu,“ odpověděl Ben.

„No dobře, dejme tomu, že jsme tě sledovali. Takže to uzavřeme,“ řekl mile Tony a natáhl dlaň.

„Nic nemám… ty prachy jsem nesehnal.“

„Ne? Ale…ale copak? Tak to budeme muset vyřídit jinak. Buď ti teď nakopu pr*el, nebo tě budu citově vydírat. Co si vybereš?“ řekl naštvaně Tony.

…

„Jo je to lákavá nabídka a tak ti s výběrem pomůžu,“ řekl Tony a vrazil Benovi pěstí do břicha. Pak se do něj pustili všichni tři.

 

250.

 

„Co kdybych zašel za tvojí milovanou Jenifer? Možná si říkáš, že ani nevím jak vypadá, ale u rulety jsi mi říkal všechny podrobnosti. Mohli bychom o tobě hodit řeč, o tom, jaká jsi svině. Jak ze sebe děláš skvělýho a bezstarostnýho kluka. Myslím, že se ti po tom ani do obličeje nepodívá. Stejně myslím, že by tě nepoznala,“ zasmál se Tony a odešel od Bena.

„Ne,“ vyšlo z Bena, ale pak mu padla hlava na zem.

 

 

251.

 

Allanovi večer volala jeho matka.

„Jo, mám se dobře. A jak se má táta?“

…

„Tak to je…“ nedokončil, protože někdo zazvonil u dveří.

„Musím končit. Pak ti zavolám. Pa,“ řekl do telefonu a zavěsil.

 

252.

 

„Jenifer… co se stalo?“ zeptal se, když před domovními dveřmi uviděl vyplašenou sousedku.

„Ben...“

„Co je s Benem? Pojď dál prosím tě,“ řekl Allan.

 

253.

 

„Tak co se vlastně stalo?“ zopakoval Allan otázku.

„Víš, před chvíli někdo zaklepal na naše dveře a když jsem šla otevřít, nikdo tam nebyl. Jen tohle leželo na zemi,“ řekl Jenifer a podala mu roztřesenou rukou list papíru.

„Co to je?“ zeptal se Allan a podíval se na papír.

*Jenifer, nebo jak se jmenuješ. Tvůj kluk je prolhaná sketa. Lže tobě a tvým kamarádům do očí. Už dávno v baru nepracuje. Na živobytí si vydělával v kasinu. Po čase začal prohrávat co se dalo a tak si půjčoval ode mě a od mých kolegů prachy. Teďka dluží spoustu peněz… Píšu ti to jenom proto, že vím, že tohle mu ublíží nejvíc. Těch pár ran bylo navíc…*

„Ehm to… nemusí být pravda,“ prohodil do ticha Allan. I když mu to tak nepravděpodobné nepřišlo. Poslední dobou byl často doma a nedodržoval pracovní dobu.

„Musíme ho najít. Těch pár ran bylo navíc. Ty lidi ho přepadli a teď někde leží,“ rozkřikla se Jenifer a po tváři jí stékaly slzy.

V obýváku začal vyzvánět telefon.

 

254.

 

Ryan pozval Britney na večeři.

„Tak na tvůj první úspěšný den v práci,“ pronesl Ryan, když si ťukal s Britney.

„Díky, je to tady fakt pěkný,“ řekl Britney.

„Jo chodím sem rád. Takže co si dáš?“

 

255.

 

„Díky za krásnej večer,“ řekla Britney a políbila Ryana.

„Já taky děkuju.“

Pak se rozloučili a každý odešel do svého bytu.

 

> Konec dvacátéhočtvrtého dílu <

 

25. díl