|
165.
„Hele Bene, chtěl jsem jít zaplatit nájemný a všiml jsem si, že jsi tam nedal ještě svoje peníze,“ řekne Allan. „Fakt? Asi jsem zapomněl. Zaplatím to zítra. Nech to na stole.“ „Dobře.“ „Já totiž dostanu zítra v baru výplatu… Už musím jít,“ řekne Ben a odejde pryč.
166.
Ryan jde slavit. Dnes mu skončila sezóna. Jeho tým skončil na druhém místě hlavně jeho zásluhou, páč dal nejvíce gólů z celého týmu. Ale hlavně jde slavit kvůli tomu, že má měsíc volna.
167.
„Šéfe, dej mi jednoho panáka stříbrný tequilly,“ řekne Ryan a usměje se na barmana, který na něj kouká vražedně.
168.
„Je tu dost prázdno, co?“ řekne Ryan barmanovi. „Hm. Vždyť je ještě brzo. Večer přijde spousta lidí,“ odpoví barman. „Za to bych hlavu nedal. Nedávno večer jsem šel kolem tohohle baru a podíval se oknem jak to tu vypadá, a nebyla tady ani noha.“ Barman mu dá skleničku na pult. „Ještě něco?!“ zeptá se zle. „Ne… dobrý.“
169.
Pak se podívá k hracím stolům, kde se hrají karetní hry. „Sakra, toho kluka vlevo jsem už někde viděl,“ řekne Ryan potichu.
170.
„Tak co Bene? Kolik?“ zeptá se mladík u stolu. „Dej mi jednu.“ … „Je to tady pánové a dámy, dejte mi všechny své vsazené žetony. Mám to,“ řekne Ben a všem ukáže karty. „Dneska ti to vyšlo, ale uvidí se zítra,“ řekne tmavovlasá žena.
171.
„A… ahoj Dustine. Co tady děláš? Měl jsi přijet až za týden,“ řekne Jenifer. „Já vím, ale já to bez tebe nemohl vydržet,“ odpoví Dustin.
172.
„Britney? Jdu ven, přijel Dustin,“ řekne Jenifer. „Dneska? Já myslela, že přijede až za dva týdny,“ odpoví Britney nechápavě. „Já taky,“ řekne zklamaně Jenifer. „Je ti něco?“ „Ne… jsem v pořádku.“
173.
„Zdar Allane, tady jsou ty peníze,“ řekne šťastně Ben. „Vždyť jsi odpoledne říkal, že peníze z baru dostaneš až zítra.“ „Ehm, dali mi je už dneska.“ „Aha. To je skvělý.“
174.
„Prostě jsem to tam bez tebe nemohl vydržet,“ řekne Dustin a chytí jí ruku. „Ehm… já už nemůžu,“ řekne potichu Jenifer. „Co tím myslíš?“ zeptá se nechápavě Dustin. „Víš, nemůžu s tebou být, protože se mi líbí někdo jiný,“ řekne pomalu Jenifer a snaží se vyhnout jeho pohledu. Dustin chvíli mlčí. „Víš to určitě?“ „Jo a je mi to strašně líto,“ odpoví Jef.
175.
„Takže v pondělí v práci?“ zeptá se Dustin. „Jo.“ „Ahoj Jef,“ rozloučí se Dustin a zmizí ve tmě.
> Konec šestnáctého dílu <
|
