|
146.
Za pár dní si byty celkem vybavili. Dostali nějaké peníze od pojišťovny za věci, které jim vyhořely. A také některé z nich založili rodiče. Sousedy ještě nepotkali, ale vždy je zaslechnou, když někdo zajede do garáže.
147.
Po dvou týdnech
„Dobrý den,“ pozdraví Allan dívku, kterou potká když jde z práce. „Dobrý den,“ odpoví a jde k němu. „Vy jste ten nový, že jo?“ „Nejspíš. Já jsem Allan.“ „Já Denisa,“ řekne a podá mu ruku. „Moc mě těší,“ řekne Allan.
„Chcete pomoct s tím
nákupem?“ zeptá se Allan, když se podívá přes sklo auta a
vidí tam plné tašky.
148.
„Je to tu moc malý. Na tohle si nikdy nezvyknu,“ řekne Britney. „Co se dá dělat,“ odpoví Jef. „Jak to, že nás ještě nenavštívil Dustin?“ zeptá se Britney. „Protože odjel na poslední polovinu října do Londýna. Já se z něho zblázním.“
149.
„Děkuju vám moc,“ řekne Denisa. „Není vůbec zač.“ „Dáte si kafe?“ „Tak jo.“
150.
DALŠÍ DEN
Když šla Britney odpoledne z pohovoru, četla si smsky až narazila do jednoho kluka. Podívala se na něj a lekla se. „Co je? Copak vypadám jako nějaký strašidlo?“ zeptá se podrážděně kluk. „Ne, jenom jak střihoruký Eduard,“ odpoví Britney. „Hm. Ty jsi nová viď?“ zeptá se. „Jo jsem.“ „Já bydlím nahoře. Jmenuju se Ryan,“ „Já jsem Britney,“ odpoví a už se nadechne na další otázku, když v tom Ryanovi někdo zavolá. On to zvedne a odejde.
151.
Denisa Rosewellová (23) bydlí sama v bytě. Je narozena ve znamení berana. Když se naskytne nějaká práce, tak jí vezme. Momentálně dělá v jednom hypermarketu prodavačku. Peněz moc nemá, ale rozhodně se nechce zbavit svého auta. Je rozvedená už dva roky, od té doby si nikoho nenašla. Často jí navštěvuje její kamarádka Dion.
152.
Ryan Wilson (25) může se zdát, že působí zlým dojmem, ale je to pohodář. Hraje fotbal za celkem dobrý tým, jenže v USA není klasický fotbal moc slavný, takže ho skoro nikdo nezná. Rád by odjel do Evropy zahrát si pořádný fotbal. Bydlí sám. Rodiče bydlí na Floridě. Jezdí tam za nimi jen občas.
153.
„Je ahoj, co ty tady?“ zeptá se Allan, když se šel podívat kolem domu. „Ahoj. Užívám si posledních slunečních dnů.“ „To děláš dobře. Já byl dneska v tom vedru zavřenej v kanclu,“ řekne a sedne si vedle ní. „Alespoň to máš za sebou. Já mám noční,“ řekne Denisa. „Tak to ti moc nezávidím.“ Začali si tykat potom, co u ní zůstal do dvou ráno.
154.
„Tak mi milý Alexandře řekni, proč si mě pozval na oběd,“ řekne Ben. „Ehm... Říkám to nerad, ale šéf přišel na to, že jsi v baru poslední dobou moc nebyl a tak ti mám říct, že končíš,“ řekne pomalu Alex. „Cože? Byl to můj jedinej job. Já za to nemůžu, že mi vyhořel byt a že jsem se stěhoval,“ řekne rozčileně Ben. „To samé jsem se mu snažil taky vysvětlit, jenže je to blbec. Vůbec mě neposlouchal.“ „Hm. Nic se nedá dělat. Musím zase shánět práci.“ „Víš co, já tam taky skončím. Kvůli tobě.“ „Neblázni. Jsi tam hlavní barman. Ale díky.“
155.
„Ty tady ještě bydlíš?“ zeptá se ironicky Ben. „Jo. Proč?“ „No protože jsi pořád s tou Denisou.“ „No a? Tak mě napadá, že už musím jít.“ „A kam?“ „Za Denisou. Dneska večer pracuje, tak jí jdu dělat společnost,“ odpoví Allan a odejde. „Dělat společnost,“ zopakuje Ben, zakroutí nevěřícně hlavou a jde na internet.
> Konec čtrnáctého dílu <
|
