415.

 

Bridget se právě dozvěděla, že otcův stav se v noci zhoršil. Dostal zápal plic a zemřel ve tři čtvrtě na šest ráno. Její matka jela do nemocnice vyřizovat vše potřebné. Bridget se nedokáže vzpamatovat ze šoku, který utrpěla.

„Vždyť už to bylo lepší… jak je to možné? Proč?“ opakuje si a nedokáže pochopit, že svého otce už nikdy neuvidí… že už jí nikdy nedá pusu na čelo a neřekne jí „má malá Bridg“.

 

416.

 

„Neboj, holčičko… už je mu líp… v posledních hodinách se hrozně trápil… a věřím, že se teď někde má dobře,“ říká Bridgitina matka, která se vrátila z nemocnice.

„Já vím… ale je mi tak smutno…“ vzlykne. „Nedokážu si představit život bez něj…“

„To já také ne… ale přijde doba, kdy umřu já… a pak i ty… život je krátká chvíle mezi narozením a smrtí a my si jí musíme umět zpříjemnit, jak to jen jde.“

Bridget se podívá do jejích smutných očí a dá jí pusu. Nedokáže vyjádřit jak moc jí má ráda. Přece jen má od malička problémy s vyjadřováním svých citů.

 

417.

 

„Co to bude až to bude?“ ptá se Travic Rachel, která se od deseti dopoledne pohybuje v kuchyni.

 

418.

 

„Ryba na másle… mají tady takový výběr všeho možného, že jsem nevěděla, co dřív koupit… taky jsem si koupila skvělý plavky!“

„Fakt? A kde jsem byl já, když sis je zkoušela?“ řekne trochu zklamaně Trav.

„Ty jsi spal…“ ušklíbne se. „Podej mi prosím dva talíře…“

„Jo, už jdu…“ řekne a vstane z barové židle, „hele… Rach… co takhle si udělat romantický večer? Se vším všudy?“

„Jak to myslíš… se vším všudy?“ zeptá se.

„No jako… že bysme to spolu zkusili…“ pokrčí rameny.

„Travici, nekaž mi náladu před jídlem… jo?“

„Tak fajn…“ procedí skrz zuby.

 

419.

 

„A půjdeš za Dennisem?“ ptá se Sab, když jí Audrey poví o Kellyině návštěvě.

„Ne, asi ne… stejně by mi to nevěřil…“ povzdechne si. „Ehm… nezdá se ti, že už mi roste břicho? Přijdu si jako nafouknutej balón…“

„Jo… břicho už máš fakt pěkný…“ usměje se. „A co říkal gynekolog? Je to všechno v pohodě?“

„Jo… prý je ta moje ranní nevolnost normální… vždycky jsem to viděla ve filmech a přišlo mi to normální… ale teď když se vzbudím a pak z ničehož nic se mi obrátí žaludek naruby a musím běžet na záchod, mi osobně moc normální nepřipadá… přála bych si, aby takhle trpěl Dennis!“

„Hele a cítíš k němu ještě něco?“

„Ne, neviděla jsem ho přes čtvrt roku… snad už jsem na dobro vyléčená…“ řekne. „Ale nejde mi do hlavy, proč by se zrovna on spustil s takovou blbkou…“

„Máš pravdu… asi úplně zešílel…“ hlesne. „Tak mě napadlo… co když ti před tím volávala ona a dala ti tu uschlou růži na rohožku?“

„Hm… tak to mě nenapadlo… myslíš, že by mi chtěla nějak ublížit?“

„To nevím… ale vypadá jako pěkná mrcha po tom, co jsi mi o ní říkala…“

 

420.

 

„Tak a tohle je kuchyně…“ řekne realitní makléřka. Dennis měl v posledních dnech moc práce a tak se dohodli v realitce, že se na ten byt půjdou podívat k večeru.

„Je úžasná… že jo, zlatíčko?“ mrkne na něj nadšeně Kelly.

„Hmno… ale není to trochu předražený?“ šeptne směrem k ní.

„Mohli bychom vám dát určitou slevu pokud byste se rozhodli hned…“ řekne a ohlédne se na ně.

„Tak my to bereme!“ vykřikne Kelly a žďuchne do Dennyho.

„No… tak my to teda bereme!“ přikývne a podívá se v rozpacích na špičky svých bot.

 

421.

 

„Jsem tak šťastná… zítra už můžeme podepsat smlouvu…“ jásá Kel. „Copak je ti? Ty nejsi rád?“

„Ale jsem… jenže je to hrozně moc peněz… já nevím, jak to zvládneme… a to ještě musíme koupit nějaký nábytek…“ říká a v hlavě mu to šrotuje.

„Ty mě nemáš rád… máš rád furt tamtu, viď? A já jí tolik pomohla… povídala si s ní… a to jen kvůli tobě…“ říká a začne vzlykat.

„Ale… vždyť víš, že to není pravda… jsi tak hodná holka… zasloužíš si ten byt i kdybych se měl zadlužit…“ políbí jí.

 

422.

 

Tom a Sab si užívají tím nejlepším možným způsobem. Nakonec dostanou oba hlad a tak si objednají pizzu.

 

423.

 

„Počkej… už někdo zvoní… hodím na sebe trenky a za chvíli jsem i s pizzou u tebe…“ líbne jí na tvář a vyskočí z postele.

„Nenech mě dlouho čekat…“ šeptne Sab.

Tom na sebe hodí trenýrky, vezme peněženku a běží otevřít.

 

424.

 

„Ahoj Tome…“ pozdraví Bridget.

„E… ehm… Bridget?“ vyjde z něj. „Co… co tady děláš?“

„Musím s někým mluvit…“ hlesne. „Umřel mi táta…“

„To je mi moc líto…“ řekne vážně.

„Můžu jít dál?“ zeptá se.

„Ale jo…“ odpoví nervózně.

„Tomeee… tak kde to vázne?“ ozve se odněkud zezadu.

„Ty tu někoho máš?“ prohodí Bridg.

„Jo, přišla jedna… moje kamarádka a…“ koktá Tom.

„Fakt a kdo to je?“

„Tak Tome… co ti tak dlouho trvá? Sabinka už se nemůže dočkat…“ ozve se znovu z hloubi bytu.

„Sabinka?“ procedí Bridget. „Snad ne… ta Sabina?!“

„Ne, to je jiná…“ řekne a uhne jí očima a v tom se za ním objeví Sab pouze v podprsence a v kalhotkách.

„Jo, ale vypadá úplně jako ona…“ řekne poníženě Bridget a dívá se za jeho záda. Po chvíli se otočí a odejde beze slova pryč.

 

.:Konec třicátéhošestého dílu:.

 

37. díl