|
385.
„Ahoj Deny…“ pozdraví Kelly. „Zdravím…“ hlesne. Má zrovna obrovskou depresi. Na dnešek se mu zdály hrozné horory o Audrey a jejich nenarozeném dítěti. „Zrovna jsem usínal…“ „Promiň…“ špitne. „Mám ti přinést čaj nebo něco?“ „To je dobrý…“ odpoví a poprvé si jí dneska prohlédne. „A co ty tu vlastně ještě děláš? Měla jsi jet ráno na kolej, ne?“ „Ehm… já jsem nejela…“ pohlédne stranou. „To vidím...“ zasměje se. „Co se děje?“ „Deny?“ „Jo?“ „Tak chceš ten čaj?“ zeptá se Kelly.
386.
„No, počkej přece…“ vyletí z postele, když najednou začne odcházet do obýváku. „Dennisi, já tě nemůžu vidět, jak trpíš… kvůli tomu bývalému vztahu…“ otočí se.
387.
„Už jsem zoufalá… nemohla bych u tebe dneska spát?“ říká Audrey. Vyprávěla jí, jak v noci měla divný pocit, že se jí někdo kouká pod barákem do okna. Navíc jí zase šestkrát někdo volal na pevnou a taky na ní někdo zvonil, když otevřela dveře měla na prahu uschlou tmavě červenou růži. „Neměla bys to spíš někam nahlásit?“ zeptá se Sabina. „To nevím… mám strach, že s tím policie nic nenadělá a pak to bude ještě horší.“ „Co třeba říct někomu z baráku, aby nám pomohl?“ „A komu?“ „Třeba tomu Tomovi… je to kamarád Bridget…“ napadne Sab. „No, dobrá… můžeme to zkusit…“
388.
„Musíš se prostě přestat trápit a dávat si svou vinu za to, co se stalo… opustil jsi jí snad ty… tak jsi musel mít důvod!“ „Víš co, Kel?“ „Co?“ „Máš naprostou pravdu…“
389.
Chvíli si povídají, ale pak je vášeň naprosto pohltí a skončí v posteli. Nikdo by do Dennise po tomhle výsledku neřekl, že míval problémy se sexem. Snad je to tím, že se konečně s Kelly cítí jako někdo a né jako nikdo…
390.
„Ahoj Tome…“ pozdraví Sab. „Vím, že se moc neznáme, ale mám takovou prosbu…“ „Sabino… jasně… s čím ti můžu pomoct?“ zeptá se ochotně. „Vlastně nepotřebuju helpnout já, ale Audrey…“ řekne a dovypráví mu celý příběh. Domluví se na plánu, který by snad měl zabrat.
391.
Audrey schválně pózuje před oknem v růžovém sexy prádélku… sem tam do okna zamává a sahá si na určité partie svého těla. Poté přijde zezadu Tom, který má pomalovaný obličej a tmavé oblečky a chytí ji za ústa, Audrey se začne naoko bránit a házet sebou, když jí zatáhne za roh, kam slídil nedohlédne, tak jí pustí a oba se začnou smát.
392.
„Tak teď co?“ zeptá se Audrey. „Zhasněte všechny světla…“ řekne Sab. „Ty se běž schovat někam do ložnice a ty Tome… běž na něj číhat do obýváku.“ „Jdeme na to…“ rozeběhnou se všichni na různé strany.
393.
Nakonec se pootevřeným oknem dostane dovnitř nějaký blonďák. Nejednou na něj bafne Tom a on se rozkřikne: „Kde je sakra Audrey?“ „Ty hnusnej šmíráku…“ hlesne Tom a chytí ho pod krkem.
394.
„Já a… šmírák?“ vyjde z kluka. „Proč pořád Audrey voláš a čumíš jí do oken?“ „Protože… protože…“ Do pokoje vejde Audrey. „Tak mluv…“ zařve na něj Tom (kdo by do něj řekl, že se dokáže takhle rozčílit). Kluk se nesměle podívá do Audreina nechápavého obličeje. „Já jsem… totiž... Audrein bratr…“ šeptne tiše a zarytě se podívá na své špičky bot.
.:Konec třicátéhotřetího dílu:.
|