195.

 

„No, tak… Dennisi… počkej přece… nechovej se jako malej…“ jde za ním.

 

196.

 

„Co ode mě ještě chceš, Audrey?“

„Je mi to hrozně líto…“ říká a slzy se jí kutálí po očích.

„Už je pozdě…“

„Nikdy přeci není pozdě!“

„To si myslíš ty…“ řekne a chystá se odejít.

 

197.

 

„Nechoď…“ chytne ho za ruku a pohlédne mu do očí.

„A proč bych neměl?“

 

198.

 

„Protože tě miluju…“ řekne tiše.

 

199.

 

Pak ho začne líbat a Dennis jí polibky plné touhy vrací.

 

200.

 

Rachel je večer v baru a obsluhuje. Přemýšlí nad tím, kde stráví noc, ale absolutně nic jí nenapadá. Nabídne svojí kolegyni, že za ní vezme celou noční směnu a ta souhlasí. Ráno už Rachel něco vymyslí.

 

201.

 

Okolo třetí ráno přijde šéf.

„Ahoj Rachel…“ pozdraví. „Nemá tady dnes být Erika?“

„Dobrý den…“ řekne. „Vzala jsem to za ní… měla něco důležitého…“

„Dobře…“ kývne a začne mu zvonit mobil. „Omluv mě… kdo to může takhle pozdě…“ říká si. Po rozhovoru vypadá rozladěn.

„Vím, že mi do toho nic není… ale stalo se něco?“ zeptá se ho.

„Ale… samé problémy!“ řekne a práskne do stolu, až Rachel poskočí.

„Můžu nějak pomoct?“

„Zítra tu měla vystupovat ta superstar Aneta Langerová, ale nemůže přijet… sakra… no a nemáme náhradní program… takhle narychlo, už nikoho prostě neseženu…“ říká nervózně.

„Možná bych vám mohla pomoct…“ řekne.

„Vážně?“

„Nebude to sice… Langerka…“ usměje se. „Ale alespoň to něco bude…“

„Co navrhuješ?“ nakloní se k ní a Rachel mu začne vykládat svůj plán.

 

202.

 

„Jsem moc ráda, že jsi přišla, Sheerly,“ řekne Rachel své kamarádce ze školy.

„Je sedm ráno, Rachel…“ zívne. „Copak se ti stalo?“

„Mám pro tebe takovou nabídku…“ vyhrkne. „Vím, že máš skupinu a úžasně zpíváš… potřebuji abys dnes zastoupila ve Stringu Langerovou.“

„Ach… Rachel…“ řekne sklesle. „Já dneska večer, už něco mám…“

„Ne, to mi neříkej…“ zasténá zoufale.

„Kdybych to věděla dřív… ale já odpoledne vyjíždím do Polska a večer tam mám vystupovat v nějaké jejich show.“

„Co budu dělat? Řekla jsem šéfovi, že mu tu díru v programu vyplním…“ kroutí hlavou a mozkové závity se jí připalují, jak přemýšlí o tom, co podnikne.

„No, tak mě napadá…“ řekne Sheerly do ticha. „Ty přece umíš zpívat, ne?“

„Já?“

„Jo, ty…“ zasměje se. „Kluci z kapely tady zůstávají… budu tam zpívat na playback… co kdybych jim zavolala a smluvila to? Mám v repertoáru hodně převzatých písniček…“

„Ne, to nejde… lidi by mě vypískali!“

„Vyber si… buď budeš mít problémy se šéfem nebo to prostě zkusíš… kluci jsou profesionálové… pomůžou ti,“ přesvědčuje jí.

„Dobrá… volej…“ vydechne. „Jdu si vykloktat Vincentkou…“

 

203.

 

„Zlatíčko, co se ti stalo?“ zeptá se Audrey Dennise, který se okolo páté přiřítí k nim domů.

 

204.

 

„Udělal jsem přesně to, co jsi mi vyčítala…“ řekne. „Řekl jsem Ediemu, co si o něm myslím a tak trochu jsme se chytli.“

„Tak trochu?“ opakuje Audrey a zkoumá jeho oko.

„No… trošku…“ říká a kouká na ní. „Audrey?“

„Jo?“

„Nemohl bych tu… teď chvíli bydlet?“

„Ale pročpak? Přece nebydlíš s Eddiem, ne?“

„To sice ne… ale…“ říká.

„Tak copak, kocourku…?“ usmívá se.

„Já… jsem totiž, tak trochu vytopil dům…“ řekne.

„Cože? A kde teď bude A.J.?“

„Ten odjel ke svojí holce do Brna…“ řekne a mávne rukou.

„Ty jsi… prostě katastrofa…“ zasměje se. „A co A.J.? Jak to bere? Je to dům po jeho babičce, ne?“

„Jo, to je… proto mě taky začíná nabíhat fialová i na druhým oku…“ pokrčí rameny.

Audrey ho obejme, vezme do obýváku a tam mu celou noc ošetřuje bolístky.

 

*Konec šestnáctého dílu...*

 

17. díl