113.

 

Audrey se snažila soustředit na práci, ale moc se jí to nešlo. Cítila se naprosto mimo, tak si šla zakouřit na dámské toalety. Tam potkala svou kolegyni a ta ji přemluvila, ať s ní jde na oběd do jídelny, která byla přímo v budově jejich firmy.

 

114.

 

Jídelníček tam nebyl moc pestrý a tak většina strávníků zvolila špagety.

„Jsi nějaká bílá,“ řekla kolegyně Sheeni, která seděla naproti ní.

„Vím… neměla jsem náladu na sebe plácat make-up,“ prohlásila hořce a dívala se znuděně do talíře. Když se rozhlédla po místnosti, tak spatřila Dennise a Eddieho.

 

115.

 

Vypadla jí vidlička z ruky.

„Co se stalo?“ zeptala se Sheeni a pozorovala svou kamarádku.

„Ale nic…“ zablekotala po chvilce a neustále se koukala směrem k Dennymu. Jejich pohledy se na malou chvíli střetly. „Ehm… Sheeni, prosím tě omluv mě… vzpomněla jsem si na něco důležitého a musím to jít hned udělat. Já bych na to pak zapomněla. Znáš mě.“

„Jo, jasně…“ řekla a zkoumala jí.

 

116.

 

„Audrey, počkej!“ vyběhl za ní Dennis.

 

117.

 

Oba chvíli mlčeli.

„Mno… nemusíš utíkat z místnosti, když mě vidíš,“ řekl a hleděl do jejích světle zelených očí. „Můžeme se přece zdravit, ne?“

Tuto reakci Audrey nečekala. Měla pocit, že si o ní myslí, jen to nejhorší, ale zdálo se, že se vůbec nezlobí.

„Dennisi… já…“ blekotala. „Chci se ti…“

Vyrušil je zvonící mobil.

„Promiň, musím to zvednout…“ omluvil se a přijmul hovor. „Haló… jo, jasně… zase v osm… dobře…“

Jelikož se rozhovor protahoval a zdálo se, že nikdy neskončí, tak Audrey odešla. Dennis si toho ani nevšiml.

 

118.

 

Bridget se cpala celý den. Snědla víc než polovinu máslového dortu.

Přišla jí sms od Deiny.

*Ahoj Bridg,copak se stalo,ze jsi tak rychle utekla?*

Bridget začala zhluboka dýchat.

*Nevedela jsem,ze chodis s Tomem.Nechtela jsem vas rusit.*

*Ale tak to neni,opravdu jsem tu jen prespala.Tom je fajn kamarad.Ty prece vis,jak jsem na tom s chlapama!*

*Porad mas rada Chrise?*

*Jo,presne tak.Hele,Bridg…tobe se Tom libi,vid?*

Než na tuto zprávu odepsala, tak si na vidličku nabrala velký kus dortu.

*Tak trochu.Teda…hodne!*

*Bylo mi to jasne z tveho chovani.Muzu ti jen rict,ze jsme to spolu zkouseli dat dohromady,ale vic nez kamaradstvi se z toho stejne nestalo.Btw-docela casto o tobe mluvi.*

*Je mi moc lito,jak jsem se chovala.Jsi ma nejlepsi kamaradka.*

*Nech to byt.Mam te rada.*

 

119.

 

Rachel nakonec dostala práci v klubu „String“. Pracovala od 15 do 20 hodin, v sobotu se tady konaly párty (disko, techno a hip-hop, občas tu vystupovala i živá kapela), tak mívala i noční směny. Vydělala si čtyři stovky na den, což šlo.

 

120.

 

Když doplnila pití, tak se narovnala a rozhlédla se, jestli nepřišel někdo nový. Spatřila, jak na ní hledí Travic… jenže nebyl sám.

 

121.

 

„Ehm,“ odkašlala si. „Co si dáte?“

„Já si dám pivko a tady pusinka…“ říkal a pohlédl na svůj doprovod.

„Dám si nějaký míchaný drink. Třeba Mojito,“ usmála se dívka na Rachel. Za to Travic se na ní ani nepodíval.

Rachel namíchala drink a natočila pivo, když dávala objednané na stůl, tak jakoby omylem do něj drcla a vylila obsah piva do Travicova klína. Ten se prudce zvedl a začal lapat po dechu.

„Ty huso!“ vyštěkl a díval se jí do očí.

„Promiňte, pane,“ řekla a zdůraznila oslovení. „Samozřejmě... vám hned přinesu nové.“

„To nebude třeba,“ řekl celý rudý vzteky. „Odcházíme!“

„Ale proč?“ zašeptala směrem k němu dívka. „Vždyť se nic moc nestalo.“

„Tak si tu zůstaň,“ sykl naštvaně a pokořeně odešel z klubu.

„Moc se omlouvám!“ řekla dívka a vyběhla za ním.

„A máš to…“ pomyslela si Rachel.

 

122.

 

Po šichtě si šla nakoupit za vydělané peníze. V ledničce měla už jen plesnivý eidam. Asi by měla mít dobrou náladu… za to, že se Travicovi pomstila, jenže by ho chtěla vidět… a bylo jí to líto!

 

*Konec devátého dílu...*

 

10. díl